Okolí Barcelony – skály a pobřeží

Druhý den ráno našeho pobytu v Barceloně jsme se probudily do nádherného dne a rozhodly se jet na výlet z města ven.

Nasedly jsme na vlak a jely asi 40 kilometrů do vnitrozemí, kde se z okolní zvlněné krajiny najednou zvedají obrovská pískovcová skaliska masivu Montserrat (což prý opravdu znamená Zubatá skála).  Tam se ve výšce 1236 metrů nad mořem nachází slavný benediktinský klášter z jedenáctého století.

Drobná žlutá lanovka překoná za pět minut převýšení 500 metrů a vzdálenost 1,5 kilometru (což není nic pro slabé povahy, ale já si prostě nenechám říct!), a vyveze vás do sedla mezi skalami, kde se vypíná k nebi klášterní věž.

IMG_0770 Z klášterních balkonů je krásný výhled na okolní scenerie a můžete si krajinu vychutnat z mnoha různých míst, včetně procházky po okruhu kolem kláštera.

IMG_0786IMG_0818

Montesrrat je významným poutním místem, protože ukrývá sochu patronky celého Katalánska, Černou madonu. Dnes je proto pro pohodlí poutníků ve spodní části klášterního komplexu velká jídelna, obchod se suvenýry a parkoviště. Obědy vaří dobré, můžeme doporučit :).

V malých svatyních kolem hlavní chrámové lodi hoří tisíce barevných svíček, které tu zapálili zbožní poutníci. V takovém množství vydávají žár, který rozvlní vzduch v temnotě kapličky a vypadá to, že svíčky šeptají.

IMG_0800IMG_0793

Jelikož jsme si užily rozhledů do krajiny i duchovna, po obědě jsme se rozhodly vydat se opačným směrem, na pobřeží.

Dojely jsme tedy vlakem zpět do Barcelony a po chvíli čekání nasedly na jiný příměstský vlak, který nás zavezl do 35 kilometrů vzdáleného městečka Sitges. To je takový vyšlechtěný kout barcelonské riviery, plný drahých secesních hotelů, luxusních obchodů a letní sídlo mnoha gay barcelonských párů.

IMG_0846

IMG_0847

Člověk by se mohl celé hodiny procházet od domu k domu a vzdychat nadšením nad ozdobnými ručně malovanými kachličkami  či nádhernými fasádami domů lemujících rozpálené ulice.

IMG_0849My jsme to ale vyřešily jinak a po krátké procházce jsme došly na pobřeží, kde zrovna ve velkých plátěných stanech probíhal trh s lokálními potravinami. Nakoupily jsme si chleba a španělské salámy, ulehly na molo a vyhřívaly se na slunci. Zatímco pod námi šplouchaly vlny, po promenádě si vykračovaly dvojice vyšňořených pánů s malými psíky na růžových vodítcích a kolem si hrály děti s bublifuky, my v leže pojídaly chleba z pytlíku a přikusovaly salám a bylo nám blaze.

IMG_0858 A když už nám byla s přicházejícím večerem zima, zvedly jsme se a ještě jsme se trochu couraly po okolí.

IMG_0869IMG_0872

Večer jsme vlakem dojely zpět do Barcelony a po cestě poznaly tři Argentince, co nám slíbili, že nás druhý den vezmou na salsu.  Není nad to, jít někam s místními. Protože když jsme šly tenhle druhý den na salsu večer samy, dorazily jsme v půl dvanácté do podniku, kde nebyla ani noha, a lidi se začínali trousit teprve v půl druhé, když už jsme se únavou ani neudržely na nohou. Holt, jižani, ti prostě žijí v jiném čase než my, bledí Středoevropané….

Luu se představuje:

Fyzicky žiju v Praze, uvnitř své hlavy pak po celé zeměkouli. Nejvíc ze všeho bych si přála schopnost teleportace. Až na pár výjimek chci vidět celý svět....
Příspěvek byl publikován v rubrice Barcelona a okolí, Španělsko se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s