Den čtvrtý se nesl ve znamení velkého náboženského komplexu v samém centru staré Neapole – kláštera Santa Chiara (Sv. Klára). To sestává nejen ze samotného kláštera, ale také kostela, vykopávek  z dob římských, hrobek, archeologického muzea a nádherné klášterní zahrady.

Klášter byl založen ve 14. století a jeho původní výzdoba ze 17. století byla zničena požárem po spojeneckém bombardování za druhé světové války, byla však zcela zrestaurována.  Na místě dnešního kláštera byly ve starověku římské termální lázně, jejichž pramen je dnes již vyschlý.  Celý klášter má rozměry 110 x 33  metrů, a je obehnán skoro padesátimetrovou zdí.

Klášter i jeho zdi poznáte v centru Neapole velmi snadno – jsou celé natřeny na žluto:

Nejkrásnější na celém klášteru je právě zahrada – vypracovaná a promyšlená, s vykachličkovanými malovanými sedátky stojícími mezi okrasnými sloupky nad nimiž se pnou citronovníky.

Na kachličkách jsou pak vyobrazeny scény z venkovského života:

No a citróny prostě tiše zrají….

Když se dostatečně pokocháte zahradou, projděte si muzeum, ale pozor!, nedělejte opičky a špumprnágle, neboť budete vykázáni hlídačem!

Radši se projděte vykopávkami se zpřístupněnými základy starodávných lázní a hledejte drobné detaily:

A pak hoďte historii za hlavu a dejte si pořádnou neapolskou pizzu (v nejstarší pizzerii na světě – pizzu v tomto městě totiž vynalezli) a zmrzlinu velkou jako vaše hlava.