Vesnická diskoška po Kostaricku

příliv na Playa Cacao

Večer po delfínech nás Marty bratranec a sestřenice naložili v noci na loďku a vezli nás přes záliv na místní diskošku. Přestože celé odpoledne (a taky každou noc předtím) lilo jako z konve – a místní déšť je jako když nad vámi obrátí rybník, teď byla jasná obloha. Měsíc skoro v úplňku, hvězdy svítily, hladina zálivu byla skoro jako zrcadlo a voda měla asi 30 stupňů. Cesta byla úžasná, po jedné straně jme měli džungli, na druhé otevřené moře a vpředu a vzadu svítilo pobřeží.

Napřed jsme asi hodinu a půl posedávali v zahradní hospodě, kde nahlas duněl reggeton a tklivé latino cajdáky. Pak jsme se přesunuli na diskošku. Bylo to něco jako bunkr bez oken, uvnitř sedí několik individuí a zpívají všichni strašně falešně zdejší hity na karaoke. Dost děs.

Pak přišlo víc lidí, DJ začal pouštět velmi nahlas prozměnu další reggeton. Po nějaké době už mne nebavilo jen tak dřepět, tak jsem vytáhla rodinku na parket a pěkně jsme zapařili (a vypotili asi sto litrů vody, v tom počasí a vlhkosti ve vzduchu). Místní se k nám přidali a na parketu bylo docela těsno. Pak DJ zahrál pár sals a merengue a domorodci to roztočili. Tančí se kubánská salsa, docela pěkně jim to šlape, umí jenom pár figur, ale vypadají u toho prima. Stejně tak jim šla cumbia, to jsem koukala, jak se to tančí – je to něco jako mix swingu a bugaloo.

No a pak už byly dvě a my musely jít (respektive plavit se) domů, protože ráno v osm nám odjížděl autobus do San Jose.

Pobyt v Golfitu byl super, klidně bych tam ještě pobyla. Tady v San Jose je nezvyklá zima, ošklivě fouká. Zítra ráno jedu autobusem do Cahuity na Karibské pobřeží, takže se snad budu slunit. Došlo k tomu tak, že Marta ještě na jihu v Golfitu usoudila, že by do Panamy jela se mnou. Ale neměla pas, ten si nechala v SJ. Takže jsme celý den jely nahoru do SJ přes hory a prales, místo, abychom jely rovnou pár kilometrů na jih a byly v Panamě. V SJ však Marta prohlásila, že se mnou nikam nejede a že je na pobřeží děsivě nebezpečno, a že mám jet bez ní……Hm…tak jsem přišla o dva dny času a jedu na jih zpátky zase sama.

Luu

loďka na Playa Cacaostrom před domem na Playa Cacao

Luu se představuje:

Fyzicky žiju v Praze, uvnitř své hlavy pak po celé zeměkouli. Nejvíc ze všeho bych si přála schopnost teleportace. Až na pár výjimek chci vidět celý svět....
Příspěvek byl publikován v rubrice Kostarika, Nicaragua, Panama se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s