Panama – Bocas del Toro: tropický ráj

hotel v Bocas del Torood Luu:

Vážení, je to tak, fakt jsem se sama vydala do Panamy. Ráno jsem chytila autobus z Cahuity, dojela na hranici, kterou tady tvoří most jak přes řeku Kwai, akorát že asi tak tisíckrát víc rozpadlý (někde není zábradlí, místy není podlaha, ale jenom položené pražce přes díry, po kterých přejíždějí trucky, někde není ani to, ale jenom stlučená prkna), no, bála jsem se, jestli to přežiju. Ale dali mi do pasu na obou stranách razítko a jsem tu. Taxíkem jsem se dostala k okraji místních močálů, kde jsem nasedla na taxi boat za 6 dolarů (americký dolar je místní měna, kterou se tady oficiálně platí, neboť tu nemají svoje platidlo od roku 1921) a jelo se.

Jelo se kanály mezi mangrove a fialově kvetoucími lekníny, mezi břehy na kterých se pasou krávy a mezi volavkami. To trvalo asi půl hodiny. Pak kanály najednou skončily a byli jsme na moři. Tam loďka zůstala stát, čekali jsme dokud z protisměru nepřijela jiná a naší řidiči se vyměnili (jeden zná kanály, druhý moře). Jeli jsme další půl hodinu přes moře na hlavní ostrov, po kterém se celé souostroví jmenuje, tedy Bocas del Toro.

Zdejší ostrovy a ostrůvky jsou korálového původu, rostou na nich kokosové palmy, mangrove a všehochuťový prales. Hlavní městečko vypadá jako kombinace starého westernu (dřevěné barevné domky s vyřezávanými balkony) a středomořských městeček. Poměrně složitě jsem našla ubytování (pro jednu je to hodně drahé), prošla jsem se, nakoupila jsem místní suvenýry (těšte se) a objednala jsem si na výlet na druhý den.

Ráno jsem málem zaspala, protože jsem zapomněla, že tady je čas posunutý oproti Kostarice o hodinu (SE4 minus 6 hodin), ale Luisa (má spolubydlící) mne naštěstí vzbudila a loď jsem stihla.

Napřed jsme jeli pozorovat delfíny. Viděli jsme jich několik, oproti těm pacifickým byli větší a tmavší, toto jsou delfíni skákaví. A opravdu skákali, dělali obloučky nad vlnami, nejhezčí byla máma s miminem, co skákalo hned za ní.

Pak jsme se vydali na ostrůvek Caya Zapatillas. Pokud jsem říkala, že jsem předtím v Cahuitě viděla bílou pláž, oprava. Tamta byla žlutá. Bílý písek mají tady. Záviďte, protože jsem byla na ostrůvku jak vystřiženém z propagačních materiálů o tropickém ráji. Azurová teplá voda, tak průhledná, že ryby vypadají, jako by pluly ve vzduchu. Kolem ostrůvku korálový reef, takže tu nejsou žádné vlny, absolutně bílý písek, kokosové palmy sklánějící se nad moře a mušle velké skoro čtyřicet centimetrů volně se válející po písku. Vycvakala jsem film, ani nevím jak.

Za tři čtvrtě hodiny jsem obešla ostrov kolem dokola, pak si lehla pod palmu a usnula jsem….blaho.

Pak jsme si dali oběd v restauraci na pidiostrově o rozměrech pár metrů. Restaurace stojí na kůlech nad vodou a pod nohama se vám prohánějí obrovské barevné ryby. Mají barvy jak duha, přecházejí z jedné do druhé, a když ryba vpluje do slunce, normálně svítí.

Nakonec jsem se stavili na mini ostrůvku, který byl pravý opak Zapatillas – strmý kus skály porostlý džunglí.

Musím říct, že dnešní den byl opravdu nezapomenutelný, den v tropickém ráji. Na zítra jsem si objednala další výlet na jiné ostrůvky, takže vám určitě napíšu, jak jsem se měla.

Calla ZapatillaCallaloďka s rybouCallana pláži s ostrůvkypták hlídající hnízdiště, Zapatillas

krámek s ovocem, Bocas del Toromost do Panamy

Luu se představuje:

Fyzicky žiju v Praze, uvnitř své hlavy pak po celé zeměkouli. Nejvíc ze všeho bych si přála schopnost teleportace. Až na pár výjimek chci vidět celý svět....
Příspěvek byl publikován v rubrice Kostarika, Nicaragua, Panama se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s