Naše první leváda – Levada da Serra

Zjistili jsme, že na blízkou levádu da Serra se nám vyplatí nechat se odvézt s Jarmilama taxíkem, přičemž jsme se s řidičem Joelem domluvili, že si nechá dětské autosedačky v kufru a mu na konci cesty zavoláme, aby nás mohl vyzvednout na druhé straně. Levnější, než si půjčovat na den auto.

Na začátku trasy panovalo vedro a asi pět minut trvalo, než se Jarmily dostatečně uvelebily v nosítkách, aby usnuly a bylo jim pohodlně. V tu chvíli už jsme procházeli kolem téměř vyschlé levády přivádějící vodu z hor do Monte. Trasa byla zpočátku plná lidí, ale po pár kilometrech jsme už šli úplně sami.

Cesta začínala u nádherné vyhlídky na nejvyšší domy Funchalu a Monte uprostřed vavřínového pralesa, a přes kopce bylo vidět moře v oparu.

bty

Náš cíl ležel za cca 12 kilometry cesty vavřínovým pralesem, prakticky bez výrazného převýšení. Poté, co jsme zašli hlouběji do lesa, pochopili jsme, proč je Madeira zvána také Ostrovem květin.

Toto je kalokvět. Může mít barvu bílou, světle modrou, tmavě modrou nebo i skoro fialovou. Pro nás květina, co se pilně šlechtí na zahrádce,  pro madeiřany plevel, co jim zaneřáďuje každé volné místečko a je třeba ho hubit. Tady tenhle nádherný plevel kvetl podél celé levády v hojném množství a v různých barvách, člověk nestačí zírat.

No a kromě kalokvětů procházíte záplavou eukalyptů, cesmín, hortenzií a hlavně těch vavřínů. Jedná se o speciální druh vavřínu (tedy ne „bobkový list“), jedinečný pozůstatek třetihorního pralesa, který kdysi pokrýval velkou část Evropy.

Vavřínový les, portugalsky Laurisilva, pokrývá dnes 150 kilometrů čtverečních madeirských kopců a je chráněnou přírodní památkou UNESCO. Není to les v našem slova smyslu, ale vyloženě prales. Jedna kytka vedle druhé, kapradiny, keře, velké zelené lupeny, a mezi tím mnoho druhů stromů, jehličnatých i listnatých, z nichž visí v mohutných trsech mechy a epifyty. To vše pak zalito sluncem nebo rozplývající se v mlze – mraku, kterému se náhodou Madeira zrovna postavila do cesty.

bty

Stejně tak tomu bylo i v den, kdy jsme šli kolem levády da Serra my. Na začátku vedro k padnutí, postupné ochlazování, jak jsme se mírným stoupáním dostali výše v terénu, a nakonec se všechno ztratilo ve vlhké mlze. Teplota prudce poklesla a Jarmily musely být zakukleny.

Celá trasa se pak zakončila u fotbalového stadionu týmu madridské druhé ligy, postaveného vysoko v horách, a protože v kopci, tak na mohutných betonových pylonech. Kam se běhá pro míč, když hráči překopnou, to teda nevím, podle mě se může zastavit až v moři. Kuba byl šťastnej jako blecha – fotbal, fotbal, fotbal přece!

A to je z prvního levádového výletu všechno. Těšte se na další, vodopádový Risco a 25 fontes.

Luu se představuje:

Fyzicky žiju v Praze, uvnitř své hlavy pak po celé zeměkouli. Nejvíc ze všeho bych si přála schopnost teleportace. Až na pár výjimek chci vidět celý svět....
Příspěvek byl publikován v rubrice Madeira, Portugalsko se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s