Den následujicí byl ve znamení neštěstí, které se odehrálo v roce 79 AD.

Všichni víme, o co šlo – po předchozích lehkých otřesech vybuchla sopka Vesuv, o které si staří Římané mysleli, že se jedná o pouhý kopec, protože nikdy nezažili žádné jeho vulkanické projevy. Došlo k obří erupci tzv. pliniovského typu (pojenované po historikovi Pliniovi, který pozoroval výbuch z lodi a později jej popsal v dopisech svému kolegovi Tacitovi). Tato erupce je charakteristická pro nahromadění obrovského množství horkého plynu pod vrcholem sopky, který svým tlakem Vesuv „odšpuntoval“, utrhl celý jeho vršek a ten v oblaku žhavých plynů, magmatu, popílku a kamení hnal k pobřeží. Tento tzv. pyroklastický oblak uháněl rychlostí 160 km/h a měl teplotu kolem 500 stupňů – a spálil naprosto všechno, přes co se převalil.  Zatímco starověké město Pompeje zavalil popel ze sopky v takové vrstvě, že se střechy domů probořily, v Herculaneu, které leželo na opačné straně Vesuvu, právě tento pyroklastický mrak překryl ulice, a svou teplotou zakonzervoval celé město včetně několikapatrových domů.

Z této fotky je vidět, jak daleko Heckulaneum od Vesuvu leželo, stejně tak jako mocnost vrstvy zatuhlé lávy a popela, která je celé přikryla, a kterou se museli archeologové k městu prohrabat (někde má až 26 metrů na výšku).

Město tedy bylo zakonzervováno mnohem lépe než Pompeje, protože zůstaly zachovány i vícepatrové domy, mozaiky, fresky, předměty denní potřeby a podobně. Protože se narozdíl od Pompejí našlo jenom velmi málo pozůstatků lidských těl, vědci si dlouho mysleli, že Herculaneum bylo včas evakuováno (Pompeje byly zničeny o téměř o den dříve). V nedávné době ale bylo objeveno víc než 300 ohořelých těl asi kilometr od původního Herculanea, v místě tehdejšího přístavu (dnes je moře od Herculanea mnohem dále). Lidé se před hrozbou skrývali v loděnici, ale hořící oblak plynu se zastavit nedal….

Na pokladně si můžete koupit plán města a postupně projít všemi jeho odkrytými ulicemi, navštívit jednotlivé domy, lázně, divado, promenády i krámky.

Některé z domů mají zachovaných i několik pater a kvůli ochraně fresek a mozaiek byly znovu vztyčeny i střechy. Můžete si tak udělat naprosto přesnou představu, jak vypadaly domy bohatších obyvatel staré říše římské.

Takovou příležitost nikde jinde nenajdete. Ano, Pompeje jsou větší, rozsáhlejší, s kolonádami a sportovišti, ano, některé domy mají zdobnější, ale takhle kompaktní město s pravoúhlým systémem ulic, několika patrovými domy a s dokonale zachovanými interiéry, to má jenom Herculaneum. A také se zakonzervovanou pouliční vývařovnou (hrnce zapuštěné do pultu byly kdysi plné omáček a polévek).

Nejslavnějším domem je ten č. 22 – Dům Neptuna a Amphitrité, pojmenovaný podle nádherně zachované mozaiky ve zlatých, modrých a zelených tónech:

Celé Herculaneum se dá projít za tři hodiny (v Pompejích jsme byli kdysi celý den a stejně jsme je celé neprošli). Nejlepší je ovšem jít brzo ráno nebo naopak odpoledne, abyste se vyhnuli největší sluneční výhni. Ale i v té výhni by určitě tyto vykopávky stály za to.  U pokladny si navíc můžete koupit slevněnou vstupenku platící na Herculaneum i Pompeje dohromady.

V každém případě je Herculaneum místem, kde ožívá historie.