Dva dny v Potěmkinově vesnici

Jak jsem psala minule, od vodopádů v Naranjalu jsme dojeli do Guayaquilu. Bohužel jsme stopli nějaký zastávkový bus, který se tvářil jako directo, ale ve skutečnosti objížděl pole a louky, a trvalo mu to místo hodiny skoro dvě. A celou dobu pršelo a bylo celkově hnusně.

Ve městě jsme se ubytovali, ale bylo tak pozdě a tak ošklivo, že to na žádné procházení nebylo. Druhý den jsme se sebrali a přes neskutečně obrovský, komplikovaný a přeplněný moderní autobusový terminál jsme se dohrabali do přístavního městečka Puerto Hondo. Po hodině a půl jízdy na nás autobusák zapomněl, takže přejel náš cíl cesty, a my se pak komplikovaně museli vracet. Ale nakonec se zadařilo a my si půjčili dvoukajak na projetí chráněných mangrovových bažin.

IMG_0287

Zelenohnědá neskutečně smrdutá (anžto zahnívající) brakická voda omývá bahnité břehy, které jsou rájem vodních ptáků. Mangrove, jedny z nejrychleji rostoucích rostlin na planetě, zapouštějí své kořeny víc a víc do vody, filtrují z ní sůl, a umožňují tak na místě přežití druhů, které potřebují sladkou vodu.

IMG_0273

V mangrovech pak sídlí nejen oni ptáci, kteří loví v bahně, krevety a různí vodní živočichové, ale také opice vřešťani. Ti opravdu vydávají neskutečné zvuky, něco mezi řevem osla a motorovou pilou.

IMG_0284

Ptáci se nás vůbec nebáli, jak jsme tak pomalu pádlovali a nechali se unášet proudem, tak jsme se na ně chvíli koukali. Pak nás ale přestalo bavit sedět v louži na dně loďky a nechat se ožírat moskyty (a já se navíc neustále bála, že se překlopíme a foťák půjde do kopru), takže jsme dopádlovali do přístavu, vytáhli a odevzdali kajak, a celí promočení jeli zpět do města.

A teď to přichází. Guyaquil je největší ekvádorské město, ekonomický tahoun země. Má skoro tři miliony obyvatel, kteří se tísní na pahorcích obklopujících obří a pomalou řeku Guaya. Do nedávné doby to bylo nejnebezpečnější místo v zemi. V roce 1998 tu byla dokonce kvůli kriminalitě a počtu vražd vyhlášena policejní hodina, zaveden stav ohrožení a do Guayaquilu byla povolána armáda. Mohutnými investicemi do vylepšení infrastruktury a podpory turismu se situace v poslední době zlepšila. Ovšem takovým legračním způsobem.

Ve městě jsou dvě zóny, kde je pěkně. Bývalý slum Cerro Santa Anna a pobřežní promenáda Malecon 2000. Obojí je příjemné, lahodící oku, bezpečné….a na oko.

IMG_0340

Jakmile jdete novou, či chcete-li, turistickou částí města, je všude čisto, útulno, plno policistů a květinových záhonků.

IMG_0302

Jakmile by vás ale napadlo odbočit z hlavní ulice, hned za brankou kterékoliv z krásně natřených a opravených budov se nachází obvyklá směsice rovníkového pouličního bince sestávající ze psů, odpadků, bahna, elektrických drátů a podobně.

Jednou jsme se dokonce vydali z hlavní ulice natolik nevhodným směrem, že jsme byli okamžitě nasměrováni místními zpět do bezpečí, neboť nám prý jen pár ulici vedle krásné hlavní třídy hrozí akutní nebezpečí – zastřelení….

IMG_0338

To je asi pravda, protože veškerá Guayaquilská policie se očividně pohybuje právě v těch turisticky přijatelných oblastech, aby gringos zajistila bezpečí. My jsme měli hotel mimo tuto část města, ve staré zástavbě, a mohu všechny čtenáře blogu ujistit, že lokální slumová architektura se s nazdobeným pozlátkem Pahorku Svaté Anny naprosto nedá porovnávat.

IMG_0319

Výstavní tváří města je pak několik kilometrů dlouhá promenáda Malecon 2000 na břehu řeky. Je obehnaná plotem a taktéž na ní můžete odhadovat ušlou vzdálenost podle rozestavení policistů (jeden na 20 metrů), a plná místních, kteří se sem přišli nadechnout, najíst se v některém z fast foodů a pokochat se pohledem na upravené zahrady, krásné chodníčky kolem řeky a hezky osvětlené budovy.

IMG_0355

I obyvatel Guayaquilu si očividně potřebuje oddechnout od špíny a bouchaček u hlavy 🙂 .

Luu se představuje:

Fyzicky žiju v Praze, uvnitř své hlavy pak po celé zeměkouli. Nejvíc ze všeho bych si přála schopnost teleportace. Až na pár výjimek chci vidět celý svět....
Příspěvek byl publikován v rubrice Ekvádor se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Dva dny v Potěmkinově vesnici

  1. mamušak napsal:

    Jsem ráda, že jste přežili odbočení mimo turistickou trasu a gratuluji Kubovi, jaké zázraky s Tebou udělal. Tolik sportovních aktivit, které jsi již stihla během této dovči, jsi nezrealizovala za celý život, Tak ať Ti to nadšení vydrží 🙂 mam

    To se mi líbí

  2. Jarka napsal:

    Hasta la vista a Equador!! Sleduji vaši cestu závidíce především to teplo. Tak kdy bude Amazonie, tam jsou prý ještě lepší moskytos než na Orinoku, to by měl Jakub prověřit! Jarek

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s