Poslední post z Gran Canarie (pokud bych tam tedy někdy nejela znovu 🙂 ) je zde. Je o posledním dni, který jsme s Hankou na ostrově strávily, a to příjemnými procházkami po zákoutích městečka Puerto de Mogán.

Ano, je to onen přístav, který jsme si první noci chtěly prohlédnout v noci a málem jsme ho nenašly. Teď už jsme ale věděly, jak na to, a tudíž jsme se vydaly správným směrem a zastihly Puerto de Mogán uprostřed sobotního trhu, zalité sluncem, koupající se v záplavě květů a oslepující bílou barvou svých domků.

Městu se nepřezdívá Kanárské Benátky jen tak pro nic za nic – opravdu je zde jeden kanál vedle druhého. Voda šplouchá mezi domy, podél ulic, pod mnoha mosty a můstky a vytváří romantická zákoutí. Osobně mám podezření, že Puerto de Mogán vypadá tak, jak vypadá, jenom proto, aby si zde turisté mohli pořizovat kýčovité pohlednicové fotografie z dovolené – to město je prostě skanzen! Ale krásný skanzen, to se musí nechat.

Nezapomenutelné jsou zejména barevné pruhy lemující bílé fasády domků v kombinaci s bujnou květenou, pro vyprahlý jih Gran Canaria tak nezvyklou. Je vidět, že turistický ruch znamená spotřebu sladké vody ve velkém (a asi se to vyplatí). Palmy, bugenvilae mnoha barev, ibiškové keře i kvetoucí liány jsou všude. A stejně tak barevná keramika dekorativně zdobící vchody domů.

Stejně jako při první návštěvě, vyšplhaly jsme na vyhlídku nad město a kochaly se pohledem na kanály a bujnou zeleň v kombinaci s luxusním přístavem a obytnými loděmi.

Nakonec jsme okukovaly roztotivný roztančený dům plný vrtulí, koleček, převodů a šroubků…. a jely jsme domů.

Myslím, že týden na Gran Canarii ukázal, že je to místo, které se hodí i na cestovatelskou dovolenou, ne jen na opékání se na pláži. Protože ostrov může nabídnout všechno od sopek, přes poušť a kaňony, až po historická města uprostřed pustých skal. Díky Gran Canaria, hasta la vista!