Okolo jezera Cuicocha

Ahoj všem!

Zcela disciplinovaně jsem si dnes sedla k počítači a píšu blog, místo abych ležela s nohama nahoře a tiše odpočívala. Doufám, že to oceňujete.

Dnes je totiž rozhodně proč odpočívat. Ráno jsem se vzbudila v půl čtvrté, ale v pět se mi ještě podařilo na hodinu usnout. V šest už jsem však vykopávala Kubu z postele, protože už se mi chtělo z Ibarry vypadnout. Udělali jsme dobře.

Svezli jsme se asi půl hodinku zpět autobusem do Otavala a odtud ještě asi dalších dvacet minut do Cotacachi. Krásné městečko, ležící pod sopkou stejného jména, obydlené především indiány Kečua je novátorské – propaguje ekologii, čistotu ulic, demokratické zřízení a celkově působí jako balzám na duši. Ulicemi se procházejí indiánky se zelenými buřinkami či černými klobouky vyrobenými ze stočených pruhů těžké chlupaté látky, mají vyšívané halenky, na krku šňůrky zlatých korálků a na zádech buďto obrovský pytel čehokoliv nebo miminko zamotané v šátku.

Hned, jak jsme se rozkoukali, útokem jsme vzali první hostel, obrovskou rychlostí sbalil na cestu a autobusem a caminoteou (takový nákladní taxík) jsme se dopravili k laguně Cuicocha. To jméno znamená v kečua Jezero morčete (cuy = morče). Jedná se o nádherně modré jezero v nadmořské výšce 3100 metrů. Vzniklo po výbuchu sopky, když se vzniklý kráter naplnil vodou, nad kterou vyčnívají do výše dva ostrovy, taktéž pozůstatky mohutného výbuchu. Kráter se dá obejít skoro celý kolem dokola. Čtrnáctikilometrová trasa opakovaně klesá a stoupá v převýšení cca 300 metrů, aby se chvíli vinula přímo po okraji kráteru, chvíli procházela z boku kolem něj a jindy zase padala hluboko mezi stromy na druhé straně kráteru u silnice.

052-IMG_0310

Trasa se nazývá „Cesta orchidejí“ a jméno je to skutečně přiléhavé. Květiny a keře kvetly všude okolo v rozličných barvách, tvarech a velikostech. Někde jsme procházeli tunelem z přerostlých větví obalených mechem, někde vysokou travou vysokohorského parama, a na jednom místě byla dokonce květina s listy o průměru jednoho metru. Naštěstí jsme ji nemuseli použít jako deštník, protože počasí bylo krásné – sice velmi větrno, ale většinou slunečno.

063-IMG_0338

059-IMG_0323

Laguna Cuicocha je obklopena v tuto chvíli neaktivními sopkami, takže nejen výhled na jezero, ale i na druhou stranu kráteru, je velmi dramatický. Krajina je v údolích svěže zelená a dělená na malá políčka, takže pohled na ni je oku více než příjemný. Ušli jsme cestu za pět hodin a nadmořská výška si vybírá svou daň. Plíce lehce pálí, nohy sebou škubou a tělo chce spát.

Zbytek cesty se musí ujít po nové asfaltové silnici, asi tak čtyři až pět kilometrů mezi poli a pasoucími se kravami. Nám se po kilometru podařilo naštěstí stopnout malý náklaďák. Kuba si vyskočil na korbu a já cestou do města čile konverzovala s indiánským řidičem. Hrozně se podivoval, že máme v Čechách v průměru jedno až dvě děti, protože od má osm dětí a šest bratrů a šest sester. Ale, a to je krásné, hrdě mi oznamoval, že všechny jeho děti chodí do školy, jeden syn dokonce studuje na univerzitě.

064-IMG_0339

Tak, a teď jsme tady, v Coatacachi, nechali jsme si za padesát korun vyprat a vyžehlit, a jdeme se najíst. Kuba prohlašuje, že si jako poctu Cuicoche dá pečené morče. Uvidíme, jestli ho nad talířem s rozšklebenou tlamkou odvaha neopustí…..

IMG_0463

A zítra velmi brzy se balíme a vydáváme se na dlouhou cestu na jih pod Quito, do parku vulkánu Cotopaxi, věčně zasněženého velikána, abychom v jeho stínu strávili dva až tři dny s veškerou náloží na zádech.

Tak nebojte, dám vědět!

Luu se představuje:

Fyzicky žiju v Praze, uvnitř své hlavy pak po celé zeměkouli. Nejvíc ze všeho bych si přála schopnost teleportace. Až na pár výjimek chci vidět celý svět....
Příspěvek byl publikován v rubrice Ekvádor se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 reakcí na Okolo jezera Cuicocha

  1. Sušena napsal:

    Čus, ségra,
    sedim na poradě, venku je hnusně a čtu jak si běháte mezi orchidejemi a přiznávám bez skrupulí, že závidím!
    My už jsme alespoň dodělali střechu na pergole a jak popisuješ nadmořskou nemoc, tak jsem jí na střeše měla taky- špatně se mi po vynošení tuny tašek dýchalo, ruce i nohy se mi třepaly a tělo chtělo spát… Tak alespoň nějaký exotický zážitek mám taky a to z pohodlí domova 🙂
    Taťka se včera po týdnu dovolené ozval, tak jsem mu referovala, že žijete. Přiletí zítra.
    DIxinka je nemocná – už čtyři dny má hroznej průjem, takže jí musím chodit venčit i v noci,. DO toho se ELiška strašně drbe, protože je sežraná od komárů, takže v noci moc nespim. A tak jsem dneska sladce zaspala až do osmi do rána, kdy mne vzbudil telefon…

    Užívejte si to tam, čekám na fotky a pak na domácí promítání pod novou střechou u nás na zahradě.
    Jo a když píšeš, že jste si tam nechali za 50 Kč vyprat a vyžehlit – dej mi adresu – pošlu jim tam taky nějaký prádlo 🙂

    To se mi líbí

    • Luu napsal:

      To vis,precti si dalsi zazitky a uvidis,jestli bys do toho sla. Ja se bavim, ale nezastiram, ze je to dost narocna dovolena:)

      Jo, a pere se tady na kila, do dvou hodin hotovo. Miluju tenhle system!

      Pozdravuj doma.

      To se mi líbí

  2. Lula napsal:

    ahoj Luci,

    děkujeme, že s tebou můžeme alespoň virtuálně navštívit Ekvádor…snad jsi přežila hledání krosny a již si užíváš krásy a pohody na turisticé dovolené :)…určitě dále budeme sledovat nové informace z putování a dej sem i fotky, ať si to jen nepředstavujeme, ale vidíme i realitu.

    Mějte se…XXX

    To se mi líbí

    • Luu napsal:

      Ahoj, nejvtipnejsi je, ze nakonec jsme tu krosnu nevyuzili. Me magicke balici superschopnosti dokazaly vse zmestnat do jedne krosny a jednoho prirucniho batuzku:)

      Fotky pridany,splneno!

      To se mi líbí

  3. Pavlina napsal:

    Vratila sem se k tomuto blogu s nadeji, ze pridane fotky budou dokumentovat Cestu orchideji, kvetiny a kere v rozlicnych barvach, tvarech a velikostech, tunel z prerostlych vetvi obaleny mechem, nebo aspon kvetinu s listy o prumeru jednoho metru. Moc dekuji za upeceny krysy. Potkany. Krecky. Nebo co. Fakt ze jo. Brrrrrrrrr

    To se mi líbí

  4. Pingback: Zážitky ze sopečného kraje (Island V) | Cesty kolem světa a já

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s